řvát

Czech

Etymology

Panslavic. Old Czech řúti derived from Proto-Slavic *rjuti from onomatopoeic Proto-Indo-European *reu-.[1]

Pronunciation
  • IPA(key): /r̝vaːt/
  • Audio(file)

Verb

řvát impf (perfective zařvat)

  1. (intransitive) to yell, roar

Conjugation
Conjugation table
Present Sg Present Pl Future Sg Future Pl Past Sg Past Pl
1st person řvu řveme budu řvát budeme řvát řval/řvala/řvalo jsem řvali/řvaly/řvala jsme
2nd person řveš řvete budeš řvát budete řvát řval/řvala/řvalo jsi řvali/řvaly/řvala jste
3rd person řve řvou bude řvát budou řvát řval/řvala/řvalo řvali/řvaly/řvala

See also

References
  1. řvát in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.