kukmák

Introduced into Czech by the botanist Jan Svatopluk Presl in 1846.[1] Borrowed from Slovene kukmak (“Agaricus”), which comes from a German dialect expression Kuckenmucken (“Agaricus”).[2]

• IPA^(key): /ˈkukmaːk/
• Rhymes: -maːk
• Hyphenation: kuk‧mák

Wikispecies

Wikispecies

kukmák m inan

1. Volvariella and Volvopluteus (genera of fungi in the family Pluteaceae) [19th c.]
   • 1966, Miroslav Znamenáček, Naučný slovník zemědělský‎, volume 2, Praha: Státní zemědělské nakladatelství, page 614:

     Štítovka (Pluteus) a kukmák (Volvaria) jsou jedlé.

     Pluteus and Volvaria are edible.

   • 2013, Mikšík Michal, Poznáváme jarní houby‎, Praha: Grada Publishing, page 45:

     Od dubna roste na polích velmi hojně […] kukmák okázalý (Volvopluteus gloiocephalus), který snadno poznáme podle výrazné pochvy.

     Rose-gilled grisette (Volvopluteus gloiocephalus), which can be easily recognized by its prominent volva, grows abundantly on the fields after April.

Although the word kukmák should be declined as masculine inanimate, in practical usage the animate declension also sometimes appears.[3]

Inanimate:

Animate:

• (genera Volvariella and Volvopluteus): houby – kingdom; stopkovýtrusné – division; rouškaté – class; pečárkotvaré – order; štítovkovité – family

• (genera Volvariella and Volvopluteus): kukmák bělovlnný, kukmák dřevní, kukmák okázalý, kukmák smrkový, kukmák maličký, kukmák myší, kukmák příživný, kukmák Taylorův, kukmák sklepní – species

• kukmák in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kukmák in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• kukmák at Myko atlas, Česká mykologická společnost.