našed

• IPA^(key): /ˈnaʃɛt/
• Rhymes: -ɛt

našed

1. past masculine singular transgressive of najít
   • 1907, Erben, Karel Jaromír, “Zázračný vlas [Miraculous hair]”, in Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských [Selected folk legends and stories of other Slavic literatures]‎, Prague: Otto:

     Když se ten chudý člověk probudil, našel to všecko pod poduškou, tak jak mu dítě ve snu řeklo; i šel tehdy do toho lesa a našed řeku, kráčel podlé ní pořád, až přišel ku pramenu.

     When the pauper woke up, he found all under his pillow, just as he'd been told by the child in his dream; he went into the forest and having found the river, he followed its stream until he came to the spring.

   • 1868, Čech, Svatopluk, Husita na Baltu [Hussites on the Baltic shore]‎, Prague: Ruch: básně české omladiny, vydané roku 1868 k upomínce na založení národního divadla.:

     Aj tu vůdce: „Trup se loučí s duší, našed hrobu, jaký reku sluší! Slavný hrob — tož skalní tato stěna, naše jednou, potom odcizena, teď! ha naše opět v vítězení!

     Quoth the captain: «Behold! My soul is parting with my body, having found a grave worthy of a hero! What a glorious tomb - this rocky wall once taken from us now again in our victorious possession».

   • 1887, Braun, Josef, V poddanství vladyckém/II [In servitude]‎, Prague: Edvard Beaufort:

     Zdálo se, že právě toho písař a jeho paní chtěli dosíci; neboť Pech, zdvihnuv se se svého sedadla a skloniv se k rytíři, jal se bez všech okolků prohledávati mu šaty. „Díky Bohu,“ zaradoval se, našed v pánovu záňadří veliký klíč, jejž paní zemance ukázal.

     It seemed that this was exactly what the scribe and his mistress wanted to achieve ; Pech, rising from his seat and bending down to the knight, started searching his clothes without scruples. «Thank heavens,» rejoiced he after he found a big key on his master's breast and showed it to the lady.