orlův

From orel +‎ -ův.

• IPA^(key): [ˈorluːf]
• Hyphenation: or‧lův

orlův (possessive)

1. (rare) eagle's
   • 1888, Josef Kajetán Tyl, chapter 7., in Vlast a matka‎, Praha: Alois Hynek:

     […] svědomí její bylo jako diamant a vůle svobodná jako peruť orlova.

     […] her conscience was like a diamond and her will was free like an eagle's wing.

The possesive adjectives derived from nouns referring to animals (e. g. orlův) are used quite rarely,[1] the adjectives like orlí are used instead: orlí let is far more frequent than orlův let (eagle's flight). The possessive adjective is usually preferred when referring to a single animal, not to the animals (e. g. eagles) generally.

orlův

1. (archaic) genitive plural of orel
   • 1854, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, chapter 13, in Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii‎, volume II, Praha: Řivnáč:

     Po té cestě do Sues viděli jsme mnoho tisíc orlův.

     We saw many thousands of eagles along the way to Suez.

• orlů

• orlův in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu