předurčit
Czech
Etymology
See Czech určit
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɛdurt͡ʃɪt]
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | předurčím | předurčíme | — | předurčeme |
| 2nd person | předurčíš | předurčíte | předurči | předurčete |
| 3rd person | předurčí | předurčí | — | — |
| The verb předurčit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | předurčil | předurčili | předurčen | předurčeni |
| masculine inanimate | předurčily | předurčeny | ||
| feminine | předurčila | předurčily | předurčena | předurčeny |
| neuter | předurčilo | předurčila | předurčeno | předurčena |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | — | předurčiv |
| feminine + neuter singular | — | předurčivši |
| plural | — | předurčivše |
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.