větvit
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvjɛtvɪt]
Verb
větvit impf
- (reflexive, used with se) to branch (to arise from the trunk or a larger branch of a tree)
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | větvím | větvíme | — | větvěme |
| 2nd person | větvíš | větvíte | větvi | větvěte |
| 3rd person | větví | větví | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive větvit. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | větvil | větvili | větven | větveni |
| masculine inanimate | větvily | větveny | ||
| feminine | větvila | větvily | větvena | větveny |
| neuter | větvilo | větvila | větveno | větvena |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | větvě | — |
| feminine + neuter singular | větvíc | — |
| plural | větvíce | — |
Derived terms
- rozvětvit se
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.