jarmarečník
Tchèque
Étymologie
- De jarmark (« marché, foire »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | jarmarečník | jarmarečníci |
| Vocatif | jarmarečníku | jarmarečníci |
| Accusatif | jarmarečníka | jarmarečníky |
| Génitif | jarmarečníka | jarmarečníků |
| Locatif | jarmarečníku ou jarmarečníkovi |
jarmarečnících |
| Datif | jarmarečníku ou jarmarečníkovi |
jarmarečníkům |
| Instrumental | jarmarečníkem | jarmarečníky |
jarmarečník \jarmarɛt͡ʃɲiːk\ masculin animé
- Marchand forain, celui qui vend sur un marché, une foire.
- Byla to sebraná cháska! Konští handlíři a jarmarečníci, nevzdělanci a hrubci a všelijací přibránkové. — (Jiří Langer, Devět bran Chasidů tajemství, 1965)
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- Byla to sebraná cháska! Konští handlíři a jarmarečníci, nevzdělanci a hrubci a všelijací přibránkové. — (Jiří Langer, Devět bran Chasidů tajemství, 1965)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.