ustanovení
Tchèque
Nom commun
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | ustanovení | ustanovení |
Vocatif | ustanovení | ustanovení |
Accusatif | ustanovení | ustanovení |
Génitif | ustanovení | ustanovení |
Locatif | ustanovení | ustanoveních |
Datif | ustanovení | ustanovením |
Instrumental | ustanovením | ustanoveními |
ustanovení \ʔʊstanɔvɛɲiː\ neutre
- Établissement, fondation, action d’établir, de fixer.
- ustanovení zákona, application d'une loi.
- Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. — (Občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) § 2, odst. 1)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.