výměnek

Tchèque

Étymologie

Dérivé de vymínit (« stipuler, réserver »), lui-même de mínit (« vouloir, vouloir dire »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif výměnek výměnky
Vocatif výměnku výměnky
Accusatif výměnek výměnky
Génitif výměnku výměn
Locatif výměnku výměncích
ou výměnkách
Datif výměnku výměnkům
Instrumental výměnkem výměnky

výměnek \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Rente viagère.
    • Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo třetí osobu požitky.
  2. Logis.
    • Výměnek na statku, logis dans une ferme.

Dérivés

  • výměnkář

Paronymes

Voir aussi

  • výměnek sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.