vějíř

Tchèque

Étymologie
Du russe веер, véjer (« éventail ») issu du bas allemand Weiher (« éventail »). L'allemand standard Fächer a donné fofr (« prise ») en tchèque.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif vějíř vějíře
Vocatif vějíři vějíře
Accusatif vějíř vějíře
Génitif vějíře vějířů
Locatif vějíři vějířích
Datif vějíři vějířům
Instrumental vějířem vějíři

vějíř \Prononciation ?\ masculin

  1. Éventail.
    • V roce 1578 přivezla Kateřina Medicejská do Francie skládací vějíř, což byla v té době novinka.

Références
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.