znamení
Tchèque
Étymologie
- Du vieux slave, zname (génitif znameně), équivalent du latin (g)nomen, nominis, du grec ancien γνῶμα, gnôma (« marque ») → voir znát et znak.
Nom commun
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | znamení | znamení |
Vocatif | znamení | znamení |
Accusatif | znamení | znamení |
Génitif | znamení | znamení |
Locatif | znamení | znameních |
Datif | znamení | znamením |
Instrumental | znamením | znameními |
znamení \Prononciation ?\ neutre
- Signe astrologique.
- Zvířetníková znamení jsou pojmenována po zvířetníkových souhvězdích, s nimiž se původně více méně kryla; dnes v důsledku precese jsou vzájemně posunuta.
Dérivés
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.