slunce

See also: Slunce

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *sъlnьce, from Proto-Indo-European *sóh₂wl̥

Pronunciation

IPA^(key): /ˈslunt͡sɛ/
Audio (file)

Noun

slunce n

sun

Declension

Declension

	singular	plural
nominative	slunce	slunce
genitive	slunce	sluncí
dative	slunci	sluncím
accusative	slunce	slunce
vocative	slunce	slunce
locative	slunci	sluncích
instrumental	sluncem	slunci

Derived terms

odsluní
oslnit
přísluní
sluncovka
sluncový
sluneční
slunečnice
slunečnicový
slunečník
sluneční soustava
sluneční svkrna
sluneční záření
slunečníček
slunečno
slunečný
slunečně
slunit
sluníčko
sluníčko sedmitečné
slunko
slunný
slunovrat
slunění
výsluní

Further reading

slunce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
slunce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.