děj
Tchèque
Étymologie
- Déverbal de dít (« se faire, se passer, avoir lieu »).
Nom commun
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | děj | děje |
Vocatif | ději | děje |
Accusatif | děj | děje |
Génitif | děje | dějů |
Locatif | ději | dějích |
Datif | ději | dějům |
Instrumental | dějem | ději |
děj \ˈɟɛj\ masculin inanimé
- Action.
- vedlejší děj.
- action secondaire.
- vedlejší děj.
- Événement.
- Debata se týkala politických dějů kolem 17. listopadu 1989.
- Le débat portait sur les événements politiques autour du 17 novembre 1989.
- Debata se týkala politických dějů kolem 17. listopadu 1989.
- Processus.
- Při adiabatickém ději nedochází k výměně tepla s okolím.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- Při adiabatickém ději nedochází k výměně tepla s okolím.
Synonymes
Apparentés étymologiques
- → voir dít
Forme de verbe
děj \ˈɟɛj\
Prononciation
- (Région à préciser) : écouter « děj »
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.