duchapřítomný
Tchèque
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | duchapřítomný | duchapřítomná | duchapřítomné | |
vocatif | duchapřítomný | duchapřítomná | duchapřítomné | ||
accusatif | duchapřítomného | duchapřítomný | duchapřítomnou | duchapřítomné | |
génitif | duchapřítomného | duchapřítomné | duchapřítomného | ||
locatif | duchapřítomném | duchapřítomné | duchapřítomném | ||
datif | duchapřítomnému | duchapřítomné | duchapřítomnému | ||
instrumental | duchapřítomným | duchapřítomnou | duchapřítomným | ||
pluriel | nominatif | duchapřítomní | duchapřítomné | duchapřítomná | |
vocatif | duchapřítomní | duchapřítomné | duchapřítomná | ||
accusatif | duchapřítomné | duchapřítomná | |||
génitif | duchapřítomných | ||||
locatif | duchapřítomných | ||||
datif | duchapřítomným | ||||
instrumental | duchapřítomnými |
duchapřítomný \dʊxapr̝̊iːtɔmniː\ (comparatif : duchapřítomnější, superlatif : nejduchapřítomnější)
- Qui a de la présence d’esprit.
Synonymes
Dérivés
- duchapřítomně
- duchapřítomnost
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.