fuchtle
Tchèque
Étymologie
- De l’allemand Fuchtel.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | fuchtle | fuchtle |
| Vocatif | fuchtle | fuchtle |
| Accusatif | fuchtli | fuchtle |
| Génitif | fuchtle | fuchtlí |
| Locatif | fuchtli | fuchtlích |
| Datif | fuchtli | fuchtlím |
| Instrumental | fuchtlí | fuchtlemi |
fuchtle \Prononciation ?\ féminin
- Mégère, femme qui commande.
- Portréty královské rodiny: Carlos IV., odulý a netečný, podobný nafoukanému, tupému ouřadovi; královna Maria Luisa, vzteklých a pichlavých očí, ošklivá drbna a zlá fuchtle; jejich famílie, znuděná, drzá a protivná. Goyovy portréty králů jsou tak trochu inzult. — (Karel Čapek, Výlet do Španěl)
Synonymes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.