jednobuněčný
Tchèque
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | jednobuněčný | jednobuněčná | jednobuněčné | |
vocatif | jednobuněčný | jednobuněčná | jednobuněčné | ||
accusatif | jednobuněčného | jednobuněčný | jednobuněčnou | jednobuněčné | |
génitif | jednobuněčného | jednobuněčné | jednobuněčného | ||
locatif | jednobuněčném | jednobuněčné | jednobuněčném | ||
datif | jednobuněčnému | jednobuněčné | jednobuněčnému | ||
instrumental | jednobuněčným | jednobuněčnou | jednobuněčným | ||
pluriel | nominatif | jednobuněční | jednobuněčné | jednobuněčná | |
vocatif | jednobuněční | jednobuněčné | jednobuněčná | ||
accusatif | jednobuněčné | jednobuněčná | |||
génitif | jednobuněčných | ||||
locatif | jednobuněčných | ||||
datif | jednobuněčným | ||||
instrumental | jednobuněčnými |
jednobuněčný \jɛdnɔbʊɲɛt͡ʃniː\
- Unicellulaire.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.