jmenný
Tchèque
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | jmenný | jmenná | jmenné | |
vocatif | jmenný | jmenná | jmenné | ||
accusatif | jmenného | jmenný | jmennou | jmenné | |
génitif | jmenného | jmenné | jmenného | ||
locatif | jmenném | jmenné | jmenném | ||
datif | jmennému | jmenné | jmennému | ||
instrumental | jmenným | jmennou | jmenným | ||
pluriel | nominatif | jmenní | jmenné | jmenná | |
vocatif | jmenní | jmenné | jmenná | ||
accusatif | jmenné | jmenná | |||
génitif | jmenných | ||||
locatif | jmenných | ||||
datif | jmenným | ||||
instrumental | jmennými |
jmenný \jmɛniː\
- Nominal, de nom.
- Jmenný seznam, liste de noms, liste nominale.
Dérivés
- bezejmenný (« anonyme, sans nom »)
- stejnojmenný (« homonyme »)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.