jmenovaný
Tchèque
Étymologie
- De jmenovat (« nommer »).
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | jmenovaný | jmenovaná | jmenované | |
vocatif | jmenovaný | jmenovaná | jmenované | ||
accusatif | jmenovaného | jmenovaný | jmenovanou | jmenované | |
génitif | jmenovaného | jmenované | jmenovaného | ||
locatif | jmenovaném | jmenované | jmenovaném | ||
datif | jmenovanému | jmenované | jmenovanému | ||
instrumental | jmenovaným | jmenovanou | jmenovaným | ||
pluriel | nominatif | jmenovaní | jmenované | jmenovaná | |
vocatif | jmenovaní | jmenované | jmenovaná | ||
accusatif | jmenované | jmenovaná | |||
génitif | jmenovaných | ||||
locatif | jmenovaných | ||||
datif | jmenovaným | ||||
instrumental | jmenovanými |
jmenovaný \Prononciation ?\
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.