klíč

Voir aussi : klic

Tchèque

Étymologie
Du vieux slave ключь, ključь qui donne le polonais klucz, le croate ključ, le slovaque kľúč, le russe et ukrainien ключ, etc.
Plus avant, apparenté au latin clavis.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif klíč klíče
Vocatif klíči klíče
Accusatif klíč klíče
Génitif klíče klíčů
Locatif klíči klíčích
Datif klíči klíčům
Instrumental klíčem klíči
Klíč
Klíč
Notový klíč

klíč \kliːtʃ\ masculin inanimé

  1. Clé.
    • Musím si nechat zhotovit duplikát ztraceného klíče od vchodu do domu.
  2. (Technique) Clé.
    • Matku je nutné dobře utáhnout klíčem, aby se při chodu motoru nepovolila.
  3. (Musique) Clé.
    • V notách pro klavír se používá houslový a basový klíč.
  4. (Cryptologie) Clé.
    • Šifrovací klíč bývá veřejný, zatímco dešifrovací klíč bývá tajný a znám jenom svému držiteli. Tedy zasílaní šifrovaných zpráv konkrétnímu adresátovi je umožněno všem, zatímco dešifrovat je může jenom on sám. (Wikipedie, « Šifrovací klíč »)

Dérivés
  • klíčový
  • klíčník
  • paklíč
  • primární klíč
  • cizí klíč
  • šifrovací klíč
  • veřejný klíč
  • soukromý klíč
  • houslový klíč
  • basový klíč

Vocabulaire apparenté par le sens

Prononciation

Voir aussi
  • klíč sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.