milost

Dérivé de milý avec le suffixe -ost.

milost \mɪlɔst\ féminin

1. Bonté, aimabilité, faveur.
   • dělat někomu milosti, faire une faveur à quelqu'un.
2. (Droit) Grâce, pardon.
   • President republiky na základě práva daného mu ústavou uděluje milost.
3. (Religion) Grâce.
   • Milost posvěcující.
4. Grâce, titre nobiliaire.
   • Vaše Milosti, votre Grâce.
5. Affection.
   • Jsou kočky pýcha domu; v milosti je mají
     i vážný učenec i ti, kdo v lásce planou
     jsou měkké, úlisné i zimomřivé;
     stranou že rády sedají, též jim se podobají. — (Charles Baudelaire, Kočky, trad. Jaroslav Goll)

     Les amoureux fervents et les savants austères
     Aiment également, dans leur mûre saison,
     Les chats puissants et doux, orgueil de la maison,
     Qui comme eux sont frileux et comme eux sédentaires.

6. (Désuet) Amour.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

• přízeň

• milostivý
  • milostivě
• milostný
• omilostnit, omilostňovat
  • omilostnění, omilostňování
  • omilostněný

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage