národ

Voir aussi : naród, narod

Slovaque

Étymologie

Mot panslave → voir národ.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif národ národy
Génitif národa národov
Datif národu národom
Accusatif národ národy

Locatif národe národoch
Instrumental národom národmi

národ \ˈnaː.rɔt\ masculin

  1. Nation.

Apparentés étymologiques

Tchèque

Étymologie

Apparenté au russe, serbo-croate ou ukrainien народ. narod, au polonais naród, au slovène narod, au slovaque národ, ancien déverbal de narodit (« naitre ») ou dérivé de rod avec le préfixe na- ; comparez avec la formation de natio (« nation »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif národ národy
Vocatif národe národy
Accusatif národ národy
Génitif národu národů
Locatif národu národech
Datif národu národům
Instrumental národem národy

národ \ˈnaː.rɔt\ masculin

  1. Nation, peuple, ethnie.
    • Náš národ vznikl v 19. století jako jiné národy – tedy jako abstrakce, která měla logiku ve své době, ale neřekl bych, že ji má i dnes. Teď už to chce zase jinou, chytřejší abstrakci. Kdybychom se uměli nad pojem národ povznést, nemohlo by nám to neprospět. K čemu je nám dobré, že jsme národ? K ničemu. A jsme jím vůbec? Peroutka napsal, že jsme prostě obyvatelstvo, které tady zbylo. Je to špatná zpráva? Nejenom. Ukazuje, že konečně zas může být i něco lepšího než národ. Je mi přece jedno, k jakému národu patří člověk, co je mým sousedem v domě, ale chci mu rozumět v základních věcech, chci, abychom si navzájem byli vypočitatelní. S tím národ nemá co dělat. Ten pojem znamená pořád se vůči někomu vymezovat. To je nebezpečné.  (Pavel Kosatík, entretien au journal Reflex, 51/02)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Apparentés étymologiques

Prononciation

Voir aussi

  • národ sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.