namířený
Tchèque
Étymologie
- Participe passif adjectivé de namířit (« cibler »).
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | namířený | namířená | namířené | |
vocatif | namířený | namířená | namířené | ||
accusatif | namířeného | namířený | namířenou | namířené | |
génitif | namířeného | namířené | namířeného | ||
locatif | namířeném | namířené | namířeném | ||
datif | namířenému | namířené | namířenému | ||
instrumental | namířeným | namířenou | namířeným | ||
pluriel | nominatif | namíření | namířené | namířená | |
vocatif | namíření | namířené | namířená | ||
accusatif | namířené | namířená | |||
génitif | namířených | ||||
locatif | namířených | ||||
datif | namířeným | ||||
instrumental | namířenými |
namířený \Prononciation ?\
- Pointé sur une cible.
- Přepadl benzinku s namířenou pistolí.
- Il a attaqué une station-essence en pointant un pistolet.
- Přepadl benzinku s namířenou pistolí.
Dérivés
- mít namířeno (avoir dans sa ligne de mire)
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.