opovržení
Tchèque
Étymologie
- De opovrhnout (« rejeter, dédaigner ») voir vrhnout.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | opovržení | opovržení |
| Vocatif | opovržení | opovržení |
| Accusatif | opovržení | opovržení |
| Génitif | opovržení | opovržení |
| Locatif | opovržení | opovrženích |
| Datif | opovržení | opovržením |
| Instrumental | opovržením | opovrženími |
opovržení \ˈˀɔpɔvr̩ʒɛɲiː\ neutre
- Dédain, mépris.
- Pan Römpler odchází; číšníci se na něj dívají s pohledem, v němž se mísí lhostejnost s trochou opovržení. — (Viktor Dyk, Stud)
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- Pan Römpler odchází; číšníci se na něj dívají s pohledem, v němž se mísí lhostejnost s trochou opovržení. — (Viktor Dyk, Stud)
Synonymes
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.