plnit

De plný (« plein »).

plnit \pl̩ɲɪt\ imperfectif (voir la conjugaison)

1. Remplir, compléter, accomplir.
   • Plnit úkol.

     Remplir une mission.

   • Plňme si své sny, ať jsme spokojeni, nezáviďme jiným to, co mají, neboť tím užíráme pouze a jenom sami sebe.

     Accomplissons nos rêves, soyons heureux, n'envions pas les autres et ce qu'ils ont, sinon, nous ne nous ferons que du mauvais sang.

• doplnit, doplňovat, compléter
  • doplněk, ajout qui complète
• naplnit, naplňovat, remplir
  • náplň
• přeplnit, přeplňovat, trop emplir
• splnit, splňovat, remplir totalement
  • splnění
• vyplnit, vyplňovat, remplir
  • výplň

• plnění

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage