rozhořčený
Tchèque
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | rozhořčený | rozhořčená | rozhořčené | |
vocatif | rozhořčený | rozhořčená | rozhořčené | ||
accusatif | rozhořčeného | rozhořčený | rozhořčenou | rozhořčené | |
génitif | rozhořčeného | rozhořčené | rozhořčeného | ||
locatif | rozhořčeném | rozhořčené | rozhořčeném | ||
datif | rozhořčenému | rozhořčené | rozhořčenému | ||
instrumental | rozhořčeným | rozhořčenou | rozhořčeným | ||
pluriel | nominatif | rozhořčení | rozhořčené | rozhořčená | |
vocatif | rozhořčení | rozhořčené | rozhořčená | ||
accusatif | rozhořčené | rozhořčená | |||
génitif | rozhořčených | ||||
locatif | rozhořčených | ||||
datif | rozhořčeným | ||||
instrumental | rozhořčenými |
rozhořčený \Prononciation ?\ (comparatif : rozhořčenější, superlatif : nejrozhořčenější)
- Indigné.
- rozhořčený dav, foule en colère.
Dérivés
- rozhořčeně
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.