smluvní
Tchèque
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | smluvní | |||
vocatif | smluvní | ||||
accusatif | smluvního | smluvní | |||
génitif | smluvního | smluvní | smluvního | ||
locatif | smluvním | smluvní | smluvním | ||
datif | smluvnímu | smluvní | smluvnímu | ||
instrumental | smluvním | smluvní | smluvním | ||
pluriel | nominatif | smluvní | |||
vocatif | smluvní | ||||
accusatif | smluvní | ||||
génitif | smluvních | ||||
locatif | smluvních | ||||
datif | smluvním | ||||
instrumental | smluvními |
smluvní \Prononciation ?\
- (Droit) Contractuel, de contrat.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.