spokojený
Tchèque
Étymologie
- Participe passif de spokojit se (« se contenter ») : « contenté ».
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | spokojený | spokojená | spokojené | |
| vocatif | spokojený | spokojená | spokojené | ||
| accusatif | spokojeného | spokojený | spokojenou | spokojené | |
| génitif | spokojeného | spokojené | spokojeného | ||
| locatif | spokojeném | spokojené | spokojeném | ||
| datif | spokojenému | spokojené | spokojenému | ||
| instrumental | spokojeným | spokojenou | spokojeným | ||
| pluriel | nominatif | spokojení | spokojené | spokojená | |
| vocatif | spokojení | spokojené | spokojená | ||
| accusatif | spokojené | spokojená | |||
| génitif | spokojených | ||||
| locatif | spokojených | ||||
| datif | spokojeným | ||||
| instrumental | spokojenými | ||||
spokojený \Prononciation ?\ (comparatif : spokojenější, superlatif : nejspokojenější)
- Content, satisfait.
- Udělala ze mě šťastnějšího a spokojenějšího člověka.
- elle a fait de moi un homme plus heureux et plus content.
- Udělala ze mě šťastnějšího a spokojenějšího člověka.
Antonymes
Dérivés
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.