uličnictví

Tchèque

Étymologie

Dérivé de uličník (« vagabond ») avec le suffixe -ství.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	uličnictví	uličnictví
Vocatif	uličnictví	uličnictví
Accusatif	uličnictví	uličnictví
Génitif	uličnictví	uličnictví
Locatif	uličnictví	uličnictvích
Datif	uličnictví	uličnictvím
Instrumental	uličnictvím	uličnictvími

uličnictví \Prononciation ?\ neutre

Vagabondage.
- Únavou všecko končí: rámus zaniká, šero padá docel, obestírá dvůr a přerušuje »zvěřinec«. Jen tu a tam ještě ojedinělý nezbeda, nemoha usnouti, zahoukne do dvora nějaké uličnictví. — (Antonín Pravoslav Veselý, Omladina a pokrokové hnutí)

Références

Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.