uzákoněný
Tchèque
Étymologie
- Participe passif adjectivé de uzákonit (« légaliser »).
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | uzákoněný | uzákoněná | uzákoněné | |
vocatif | uzákoněný | uzákoněná | uzákoněné | ||
accusatif | uzákoněného | uzákoněný | uzákoněnou | uzákoněné | |
génitif | uzákoněného | uzákoněné | uzákoněného | ||
locatif | uzákoněném | uzákoněné | uzákoněném | ||
datif | uzákoněnému | uzákoněné | uzákoněnému | ||
instrumental | uzákoněným | uzákoněnou | uzákoněným | ||
pluriel | nominatif | uzákonění | uzákoněné | uzákoněná | |
vocatif | uzákonění | uzákoněné | uzákoněná | ||
accusatif | uzákoněné | uzákoněná | |||
génitif | uzákoněných | ||||
locatif | uzákoněných | ||||
datif | uzákoněným | ||||
instrumental | uzákoněnými |
uzákoněný \Prononciation ?\
Homophones
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.