volající
Tchèque
Étymologie
- De volat (« appeler »).
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | volající | |||
| vocatif | volající | ||||
| accusatif | volajícího | volající | |||
| génitif | volajícího | volající | volajícího | ||
| locatif | volajícím | volající | volajícím | ||
| datif | volajícímu | volající | volajícímu | ||
| instrumental | volajícím | volající | volajícím | ||
| pluriel | nominatif | volající | |||
| vocatif | volající | ||||
| accusatif | volající | ||||
| génitif | volajících | ||||
| locatif | volajících | ||||
| datif | volajícím | ||||
| instrumental | volajícími | ||||
volající \vɔlajiːt͡siː\
- Appelant.
- do nebe volající, qui en appèle au Ciel.
- do nebe volající drzost, un culot monstre.
Apparentés étymologiques
- volací (« d’appel »)
Nom commun 1
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | volající | volající |
| Vocatif | volající | volající |
| Accusatif | volajícího | volající |
| Génitif | volajícího | volajících |
| Locatif | volajícím | volajících |
| Datif | volajícímu | volajícím |
| Instrumental | volajícím | volajícími |
volající \vɔlajiːt͡siː\ masculin animé
- Appelant, homme qui appèle.
- Volající nahlásil požár.
Nom commun 2
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | volající | volající |
| Vocatif | volající | volající |
| Accusatif | volající | volající |
| Génitif | volající | volajících |
| Locatif | volající | volajících |
| Datif | volající | volajícím |
| Instrumental | volající | volajícími |
volající \vɔlajiːt͡siː\ féminin
- Appelante, femme qui appèle.
- Volající zavěsila, la personne appelant a raccroché.
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.