ajnclík

Avec apocope, de l’allemand Einzelzimmer, composé de Einzel (« individuel ») et de Zimmer (« chambre, pièce »).

ajnclík \ajnt͡sliːk\ masculin inanimé

1. (Familier) Cellule de prison pour une personne, trou.
   • V Sarajevě taky byla nějaká přehlídka. Jednou se pamatuji, že mně scházelo při takové přehlídce dvacet knoflíků u mundúru a že mě zavřeli za to na čtrnáct dní do ajnclíku a dva dni jsem ležel jako lazar, svázanej do kozelce. Ale disciplína na vojně musí být, jinak by si nikdo nedělal z ničeho nic. — (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)

     …14 jours au trou, etc.

   • Na to, aby mohli člověka strčit do ajnclíku, nebyl žádný důkaz zapotřebí.

     [Sous le communisme], il n'était pas nécessaire d'avoir des preuves pour foutre les gens au trou.

• (En bon tchèque) samovazba

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage