dědičný
Tchèque
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | dědičný | dědičná | dědičné | |
vocatif | dědičný | dědičná | dědičné | ||
accusatif | dědičného | dědičný | dědičnou | dědičné | |
génitif | dědičného | dědičné | dědičného | ||
locatif | dědičném | dědičné | dědičném | ||
datif | dědičnému | dědičné | dědičnému | ||
instrumental | dědičným | dědičnou | dědičným | ||
pluriel | nominatif | dědiční | dědičné | dědičná | |
vocatif | dědiční | dědičné | dědičná | ||
accusatif | dědičné | dědičná | |||
génitif | dědičných | ||||
locatif | dědičných | ||||
datif | dědičným | ||||
instrumental | dědičnými |
dědičný \ɟɛɟɪt͡ʃniː\
Dérivés
- dědičně (« héréditairement »)
- dědičnost (« hérédité »)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.