dědický
Tchèque
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | dědický | dědická | dědické | |
vocatif | dědický | dědická | dědické | ||
accusatif | dědického | dědický | dědickou | dědické | |
génitif | dědického | dědické | dědického | ||
locatif | dědickém | dědické | dědickém | ||
datif | dědickému | dědické | dědickému | ||
instrumental | dědickým | dědickou | dědickým | ||
pluriel | nominatif | dědičtí | dědické | dědická | |
vocatif | dědičtí | dědické | dědická | ||
accusatif | dědické | dědická | |||
génitif | dědických | ||||
locatif | dědických | ||||
datif | dědickým | ||||
instrumental | dědickými |
dědický \Prononciation ?\
- D’héritage, héréditaire.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.