kmen
: kmeň
Tchèque
Étymologie
Nom commun
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | kmen | kmene |
Vocatif | kmeni | kmene |
Accusatif | kmen | kmene |
Génitif | kmene | kmenů |
Locatif | kmeni | kmeních |
Datif | kmeni | kmenům |
Instrumental | kmenem | kmeni |
kmen \kmɛn\ masculin
- Tronc d’un arbre, souche.
- (Sociologie) Tribu.
- Příslušníci jednoho kmene obvykle sdílejí jazyk a náboženské rituály a mají jednotný systém autorit (náčelníků, kmenových starších apod.).
- (Biologie) Embranchement.
- Kmen je kategorie hiearchické klasifikace organismů, vyšší než třída (classis) a nižší než říše (regnum).
- (Linguistique) Radical d’un mot.
Dérivés
- kmenosloví (« néologie »)
- kmenotvorný (« néologique »)
- kmenový (« tribal »)
- rodokmen (« arbre généalogique »)
- soukmenovec (« compatriote »)
Voir aussi
- kmen sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- [1] Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.