míza

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave qui donne le slovaque miazga (sk) (« sève »), le sorabe mězga (« suc »), le polonais miazga (pl)cambium »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif míza mízy
Vocatif mízo mízy
Accusatif mízu mízy
Génitif mízy míz
Locatif míze mízách
Datif míze mízám
Instrumental mízou mízami

míza \miːza\ féminin

  1. (Anatomie) Lymphe.
    • Míza přichází do krve zvláštními cévami, tak zvanými střebavkami a nezáživné částky vyvrhují se z těla.  (Alois Pokorný, Dra A. Pokorného názorný přírodopis všech tří říší, p. 257)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  2. (Botanique) Sève.
    • Míza jarního času z navrtaného kmenu tekoucí (stává neb voda březová, březovice, březovník, čemeha), odporučovala se též dříve proti kamenu ledvinnému i močnímu a proti žloutenici.  (Vladislav Šír, Herbář, 1889, p. 27)
  3. (Figuré) Force vitale, souffle.
    • druhá míza, second souffle, renouveau des forces vitales.
    • Mladočešství (…) bylo útvarem podivuhodně spěšně na svět přišlým, čerpajícím svoji mízu z nechuti k Staročechům, šlechtě, vládě a klerikálům.  (Antonín Pravoslav Veselý, Omladina a pokrokové hnutí)

Synonymes

Dérivés

  • mízní

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.