směšný

Voir aussi : směsný

Tchèque

Étymologie

De smích (« rire ») avec le suffixe -ný.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

směšný směšná směšné
vocatif

směšný směšná směšné
accusatif

směšného směšný směšnou směšné
génitif

směšného směšné směšného
locatif

směšném směšné směšném
datif

směšnému směšné směšnému
instrumental

směšným směšnou směšným
pluriel nominatif

směšní směšné směšná
vocatif

směšní směšné směšná
accusatif

směšné směšná
génitif

směšných
locatif

směšných
datif

směšným
instrumental

směšnými

směšný \smɲɛʃniː\ (comparatif : směšnější, superlatif : nejsměšnější)

  1. Risible, ridicule.
    • Směšné lásky.
      Risibles amours (titre d'un roman de Milan Kundera)

Dérivés

  • směšně
  • směšnost

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.