surový

Tchèque

Étymologie

Du radical vieux slave *syrъ (« mouillé ») qui donne syrový (« cru »), sýr (« fromage »), le russe сырой siroy (« cru ») ; plus avant, du radical indo-européen *sūro- qui donne l'anglais sour, l'allemand sauer, le français sur.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

surový surová surové
vocatif

surový surová surové
accusatif

surového surový surovou surové
génitif

surového surové surového
locatif

surovém surové surovém
datif

surovému surové surovému
instrumental

surovým surovou surovým
pluriel nominatif

suroví surové surová
vocatif

suroví surové surová
accusatif

surové surová
génitif

surových
locatif

surových
datif

surovým
instrumental

surovými

surový \Prononciation ?\

  1. Brut, non traité, non travaillé.
    • Konvertor je přístroj, který vhání do surové oceli kyslík, čímž dochází k odstranění přebytečného uhlíku v železe.

Dérivés

Apparentés étymologiques

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.