vězeň
Tchèque
Étymologie
- Substantivation du participe passif de vězet, du protoslave *vęzieti (→ voir więzienie, prison, en polonais), lui-même forme de *vęzati qui donne vázat (« lier »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | vězeň | vězni ou vězňové |
| Vocatif | vězni | vězni ou vězňové |
| Accusatif | vězně | vězně |
| Génitif | vězně | vězňů |
| Locatif | vězni ou vězňovi |
vězních |
| Datif | vězni ou vězňovi |
vězňům |
| Instrumental | vězněm | vězni |
vězeň \Prononciation ?\ masculin animé (équivalent féminin : vězenkyně)
- Prisonnier.
- Charita pečuje o propuštěné vězně. — (Denik.cz)
- Un organisme de charité s'occupe des prisonniers remis en liberté.
- bývalí vězňové si připomněli osvobození koncentračního tábora.
- Charita pečuje o propuštěné vězně. — (Denik.cz)
Apparentés étymologiques
Références
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.