obrat

See also: обрат

Catalan

Pronunciation
  • (Balearic, Valencian) IPA(key): /oˈbɾat/
  • (Central) IPA(key): /uˈbɾat/
  • Rhymes: -at

Verb

obrat m (feminine obrada, masculine plural obrats, feminine plural obrades)

  1. past participle of obrar

Czech

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈobrat]

Etymology 1

The prefix ob- comes from Proto-Slavic *ob, *obъ. The stem of the expression comes from Proto-Slavic *vortiti, which is a causative to *vъrtěti (see Czech vrtět), which referred to something turning. This comes from Proto-Indo-European *ṷert-, *wert- (“turn, rotate”).[1][2][3]

Noun

obrat m inan

  1. turn (change of direction or orientation)
    • 2012, Vladimír Pilát (tr.), Šokující vítězství‎, Praha: Fortuna, translation of Verblüffende Siege by Hans-Dieter Otto, →ISBN, page 93:
      Přibližně v 10.30 hodin udělala celá sestava před nepřátelským pravým křídlem rychlý a přesný obrat vpravo a zamířila k jihu.
      Approximately at 10.30 the whole order made a quick and precise turn to the right in front of the enemy's right wing and aimed to the south.
  2. backflip, U-turn (change in policy or opinion)
  3. turning point
    • 1995, Josef Harna, Dějiny českých zemí‎, volume 2, Praha: Fortuna, page 194:
      Rok 1943 znamenal obrat ve válce.
      The year 1943 was a turning point in the war.
  4. phrase (short written or spoken expression)
  5. (finance) turnover
    • 2009, Lenka Fojtíková, Zahraničně obchodní politika ČR: historie a současnost (1945–2008)‎, Praha: C. H. Beck, →ISBN, page 88:
      Největší obrat dosahovalo Československo v letech 1970–1990 v obchodě s Evropských hospodářským společenstvím.
      Czechoslovakia reached the highest turnover in the trade with European Economic Community in 1970–1990.
Declension
Declension
singular plural
nominative obrat obraty
genitive obratu obratů
dative obratu obratům
accusative obrat obraty
vocative obrate obraty
locative obratu obratech
instrumental obratem obraty
Terms related to obrat

Further reading
  • obrat in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • obrat in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Etymology 2

From Czech brát, from Proto-Slavic *bъrati, from Proto-Indo-European *bʰer- (“carry”).[4]

Verb

obrat pf (imperfective obírat)

Conjugation
Conjugation
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st personoberuobereme—oberme
2nd personoberešobereteoberoberte
3rd personobereoberou——
The verb obrat does not have present tense and the present forms are used to express future only.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animateobralobraliobránobráni
masculine inanimateobralyobrány
feminineobralaobralyobránaobrány
neuterobraloobralaobránoobrána
Transgressivespresentpast
masculine singular—obrav
feminine + neuter singular—obravši
plural—obravše

Further reading
  • obrati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • obrati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

References
  1. "obrátit" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, Leda, 2015, →ISBN, page 464.
  2. "ob" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, Leda, 2015, →ISBN, page 461.
  3. "vrátit" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, Leda, 2015, →ISBN, page 789.
  4. "brát" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, Leda, 2015, →ISBN, page 96.

Anagrams

Serbo-Croatian

Pronunciation
  • IPA(key): /ôbraːt/
  • Hyphenation: o‧brat

Noun

ȍbrāt m (Cyrillic spelling о̏бра̄т)

  1. reversal, turning point

Declension
Declension of obrat
singular plural
nominative obrat obrati
genitive obrata obrata
dative obratu obratima
accusative obrat obrate
vocative obrate obrati
locative obratu obratima
instrumental obratom obratima
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.