řád

Du vieux slave рѩдъ, rędъ qui donne rząd en polonais, ряд, rjad en russe, riad en slovaque, ред en bulgare, red en slovène et serbo-croate ; plus avant, du protoslave *red que certains linguistes rapprochent du latin ordo.

řád \r̝aːt\ masculin

1. Ordre, état de ce qui est ordonné, rangé.
   • Ve všem, co dělal, měl přísný řád.
2. Toute chose qui présente une régularité, règlement.
   • školní řád, jízdní řád.
3. Ordre chevaleresque, militaire.
   • Za svůj hrdinský výkon obdržel od královny rytířský řád.
4. Ordre religieux.
   • Ačkoli nebyl přesvědčeným křesťanem, vstoupil do františkánského řádu, aby se vyhnul světské moci krále.
5. Ordre biologique.
   • Pes patří z biologického hlediska do řádu šelem.
6. (Mathématiques) Ordre, ratio.
   • Vzdálenost Slunci nejbližší a nejvzdálenější planety sluneční soustavy se pohybuje v řádu desítek astronomických jednotek.

ordre, état de ce qui est rangé

• pořádek

• neřád

• pořád, toujours
• pořad, programme, ordre du jour
• pořadač, classeur
• pořádající
• pořádat, organiser
  • uspořádat
  • vypořádat
• pořadatel, organisateur
• pořádek, ordre
• pořadí, ordre successif
• pořadový, d’ordre
• řada, rangée
• řádek, rang
  • řádkování
• řádit
  • seřadit
  • zařadit
  • vyřadit
  • přiřadit
  • podřadit
  • nadřadit
• řádný, régulier
  • mimořádný, extraordinaire
• řazení
• úřad, administration, bureau

• (Classification taxonomique) čeleď < řád < třída

• tchèque : écouter « řád [r̝aːt] »