bezhlavý
Tchèque
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | bezhlavý | bezhlavá | bezhlavé | |
| vocatif | bezhlavý | bezhlavá | bezhlavé | ||
| accusatif | bezhlavého | bezhlavý | bezhlavou | bezhlavé | |
| génitif | bezhlavého | bezhlavé | bezhlavého | ||
| locatif | bezhlavém | bezhlavé | bezhlavém | ||
| datif | bezhlavému | bezhlavé | bezhlavému | ||
| instrumental | bezhlavým | bezhlavou | bezhlavým | ||
| pluriel | nominatif | bezhlaví | bezhlavé | bezhlavá | |
| vocatif | bezhlaví | bezhlavé | bezhlavá | ||
| accusatif | bezhlavé | bezhlavá | |||
| génitif | bezhlavých | ||||
| locatif | bezhlavých | ||||
| datif | bezhlavým | ||||
| instrumental | bezhlavými | ||||
bezhlavý \bɛzɦlaviː\ (comparatif : bezhlavější, superlatif : nejbezhlavější)
- Acéphale, sans tête.
- Bezhlavý rytíř, cavalier sans tête (fantôme d'un conte fantastique).
- Sans queue ni tête, confus.
- Tato šílená myšlenka byla zamítnuta a usneseno vyčkat příchodu hlavy rodiny. Pan Honzátko ukázal se však být stejně bezhlavým. — (Jaroslav Hašek, Aféra s křečkem)
- Qui agit sur un coup de tête, sans réfléchir.
- Jak jsi mohl být tak strašně bezhlavý, když jsi svěřil svoje velké státní klíče lidem, již si s námi hráli jako s míčem, říkajíce o nás: ‚To jsou hlupáci!‘ — (Arthur Rimbaud, Já je někdo jiný, 1999)
Synonymes
- sťatý
- lehkomyslný (« qui ne réfléchit pas »)
- zmatený (« confus »)
Dérivés
- bezhlavě
- bezhlavost
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.