důstojný
Tchèque
Étymologie
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | důstojný | důstojná | důstojné | |
vocatif | důstojný | důstojná | důstojné | ||
accusatif | důstojného | důstojný | důstojnou | důstojné | |
génitif | důstojného | důstojné | důstojného | ||
locatif | důstojném | důstojné | důstojném | ||
datif | důstojnému | důstojné | důstojnému | ||
instrumental | důstojným | důstojnou | důstojným | ||
pluriel | nominatif | důstojní | důstojné | důstojná | |
vocatif | důstojní | důstojné | důstojná | ||
accusatif | důstojné | důstojná | |||
génitif | důstojných | ||||
locatif | důstojných | ||||
datif | důstojným | ||||
instrumental | důstojnými |
důstojný masculin
- Digne.
- Chceme být jejich důstojnými pokračovateli.
- Nous voulons en être les dignes représentants.
- Chceme být jejich důstojnými pokračovateli.
Apparentés étymologiques
- důstojník, officier
- důstojnost, dignité
Références
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.