hubený

Tchèque

Étymologie
Participe passif de hubit.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

hubený hubená hubené
vocatif

hubený hubená hubené
accusatif

hubeného hubený hubenou hubené
génitif

hubeného hubené hubeného
locatif

hubeném hubené hubeném
datif

hubenému hubené hubenému
instrumental

hubeným hubenou hubeným
pluriel nominatif

hubení hubené hubená
vocatif

hubení hubené hubená
accusatif

hubené hubená
génitif

hubených
locatif

hubených
datif

hubeným
instrumental

hubenými

hubený \ɦʊbɛniː\ (comparatif : hubenější, superlatif : nejhubenější)

  1. Maigre, sec, pas gros.
    • hubený jako chrt ; jak lunt.
      maigre comme un clou.
    • Byl hubený, vysoký, ramenatý a mírně přihrbený, celkově budil dojem atleta, který zběhl na studia.
      il était maigre, grand, large d'épaules, etc
  2. (Figuré) Maigre, pas important.
    • hubený výdělek.
      un maigre revenu.

Antonymes

Dérivés
  • hubeně

Références
  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.