skuhrat

skuhrat /skuhrɑt/

1. Nominatif pluriel de skuhrra.

skuhrat /skuhrɑt/

1. Deuxième personne du singulier du présent de l’indicatif de skuhrrat.

Voir skučet (« crier ») dont skuhrat est une variante expressive.

skuhrat \Prononciation ?\ imperfectif (voir la conjugaison)

1. Grommeler, se plaindre, gémir.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
2. Hurler, siffler en parlant du vent.
   • Ale nic naplat, když vítr skuhrá, když syčí a ječí a když bije do prsou či zad, cítím se jeho přítelem i nepřítelem. A déšť, ten obroditel přírody, má nespočet dotyků, jimiž se lísá a zdraví.
     A proto podzim. — (Literární měsíčník, 1984)

• ječet, syčet

• skuhrání, plainte, gémissement
• skuhravý

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage