stanovit

Apparenté à stát (« être debout, ferme ») et, pour la forme du radical, stan (« tente »).

stanovit \Prononciation ?\ perfectif et imperfectif (voir la conjugaison)

1. Établir, ordonner, décréter.
   • Stanovilo tak vládní nařízení č. 94/1953 Sb., o nové organisaci a financování strojních a traktorových stanic.
2. Déterminer, spécifier.
   • Třicet let bojů za českou socialistickou poesii byl referát Ladislava Štolla, který stanovil závazné směrnice socialistického realismu v poezii.
3. Fixer.
   • Kardinálové se podílejí na řízení katolické církve, tvoří poradní sbor papeže a pokud jsou mladší 80 let (limit stanovil papež Pavel VI.), jsou povinni se účastnit konkláve.

• stanova, stanovy, statuts
• stanovisko, position, opinion, point de vue
• stanoviště, position, poste, emplacement
• ustanovit

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage